Příběh všech dob

Asi nejsem ten pravý kdo by měl tuhle věc tady otvírat, ale když se k tomu nikdo nemá, tak se do toho pustím. Alespoň docílím reakcí a snad i přepsání téhle věci.
Začnu trochu jinak a budu citovat jeden zajímavý dokument, který tímto doporučuji ke stažení: Zeitgeist

Největší příběh všech dob

První část jedná o kořenech náboženství, zejména křesťanství a paradigmatech a paralelách mezi Ježíši Kristem a egyptským bohem Hórem[3] a dalších mýtických postavách z různých míst a obdobích historie[4]. Tato část taktéž dokumentuje sérii pasáží z bible, kde se snaží dokázat, že křesťanská teologie je nic víc než extrapolace předtím existujících textů a že bible není nic jiného než hybrid astrologické a teologické literatury. Uvádí různé detaily, které rozptylují evangelium o Ježíši. Avšak nekritizuje jeho vlastní argument. Například uvádí, že Hór měl 12 následovatelů (což bylo předmětem nejasností i mezi egyptology), stejně tak Buddha a Krišna, tak proč ne Ježíš?[5][6]

Slunce

První část začíná vysvětlením jak a proč si první civilizace zosobnily Slunce jako „neviditelného stvořitele nebo boha“[7] a jak hvězdy, spojené do souhvězdí, 12 souhvězdí, jsa místem pouti „božského Slunce“, reprezentujíce „přírodní živly, které se v to dané období stávaly.“ Toto je znázorněno i graficky, zvěrokruhem (Zodiakem), který ukazuje 12 souhvězdí, 12 měsíců roku, 4 roční období, slunovraty a rovnodennosti. Tato část je též ve filmu použita, aby ukázala pohanský původ symbolu kříže.[8]

Hór

Hór, starověký egyptský bůh Slunce, je představen jako nejstarší a patrně nejpůvodnější (dochovaný) bůh, který nese mnoho společných vlastností jako někteří jiní pozdější bohové a především Ježíš Kristus.[9] Film ale nechává možné explicitní spojení na divákově bystrosti.

Diskutovaný je i vztah mezi Hórem a jeho současníkem a další mytologickou postavou, Setem.[10] Mezi Hórem a Setem, jak naznačuje film, se každé ráno odehrávala bitva, ve které Hór Seta porazil; každý večer pak Set naopak zahnal Hóra do podsvětí a země se zhostila noc. Film poznamenává, že konflikt mezi temnotou a světlem nebo dobrem a zlem je „jednou z nejprostoupenějších známých mytologických dualit“.

Porovnání Ježíše a Hóra
Postava Ježíš Hór
Narození 25.prosince(podle jiných průzkumů začátek ledna) 25. prosince
Narození zvěstovala Hvězda východu Sirius (Ranní hvězda)
Svědci narození Tři mudrci Tři božstva Slunce
Věk „rituálu“ 12 12
Věk křtu 30 30
Následovatelé 12 učedníků 12 učedníků (neshody mezi egyptology)
Zázraky Chodil po vodě, uzdravoval nemocné Chodil po vodě, uzdravoval nemocné
Zemřel Ukřižován na kříži Ukřižován na stromě
Posmrtná událost Šel do pekla, vstal z mrtvých po asi 35 hodinách (celkově po 3 dnech) Šel do pekla, vstal z mrtvých po 3 dnech

Porovnání některých bohů:
Film ukazuje Hórovy atributy jako vlastnosti společné jiným bohům.

* Attis (Řecko, asi 1200 př. n. l.) – zrozen z panny 25. prosince, na konci života ukřižován, po třech dnech vstal z mrtvých.[11][12]
* Krišna (Indie, asi 900 př. n. l.) – zrozen z panny, zvěstován „hvězdou východu“, konal zázraky, po smrti vstal z mrtvých.[13][14]
* Dionýsos (Řecko, asi 500 př. n. l.) – zrozen z panny 25. prosince, konal zázraky a po smrti vstal z mrtvých.[15]
* Mirtha (Persie, asi 1200 př. n. l.) – zrozen z panny 25. prosince, měl 12 učedníků, konal zázraky a tři dny po smrti vstal z mrtvých[16][17]

Za těmito bohy, které vypravěč rozebral vzevrubněji, proběhne seznam několika dalších jmen, které mají patřit dalším mýtickým postavám (jejichž atributy se pravděpodobně shodují méně než u výše zmíněných):

Chrishna of Hundostan
Budha sakia of India
Salivahana of Bermuda
Zyulis, or Shule, alos Osiris and Orus of Egypt
Odin of the Scandinavians
Crite of Chaldea
Zoroaster and Mithra of Persia
Baal and Taut „The only Begotton of God“ of Phoeneica,
indra of Tibet
Bali of Afghanistan
Jao of Nepal
Wittoba of the Bilingonese
Thammiz of Syria
Atys of Phrygia
Xamolxis of Thrace
Zoar of the Boanzes
Adad of Assyria
Deva Ta, and Sammanocadan of Siam
Aklcides of Thebes
Mikado of the Sintroos
Beddru of Japan
Hesus or Eros, and Bremrillah, and the Druids
Thor, son of Odin, af the Gauls
Cadmus of Greece
Hil and Feta of the Mandaites
Gentaut and Quexalcote of Mexico,
Universal Monarch of the SIbyls,
Ishcy of the Island of Formosa
Divine teracher of Plato
Homy One of Xaca,
Fohi and Tien of China
Adonis, son of the virgin lo of Greece,
Ixion and Quirinus of Rome.
Prometheus of Caucasus
Film se ptá: „Proč zrovna tyto vlastnosti? Proč 25. prosinec? Proč smrt po tři dny a poté vzestup z mrtvých? Proč dvanáct pokračovatelů?“

Ježíš

Ježíš je v Zeitgeistu prezentován jako „jeden z nejpozdnějších mesiášů.“ Film vypráví Ježíšův příběh, který je téměř totožný příběhu Hóra a dalších mytologických postav (doslova říká, že „počet podobností mezi egyptskou starověkou a křesťanskou vírou je ohromující“). Poté vysvětluje narození Ježíše ve vztahu k astrologickým událostem.
Zrození z panny

Narození Ježíše je prezentováno jako „zcela astrologické“ (založené na astronomických událostech). 24. prosince „Hvězda východu“, Sirius, vejde do přímky s třemi hvězdami pásu Orion. Tyto tři hvězdy se nazývají „Tři králové“. Přímka, tvořená Siriem a Třemi králi, protíná horizont v místě, na kterém 25. prosince vyjde Slunce. Toto má odpovídat následování tří králů hvězdu, která zvěstuje „narození“ boha (v intencích astronomie Slunce).

Panna Marie je ztělesněna souhvězdím Panna (latinsky Virgo). Starověký hieroglyf pro znamení Panny je pozměněné ‚M‘. Toto má být důvod, proč jméno matky Ježíše (ale i většiny ostatních bohů) začíná na ‚M‘ – (Ježíšova matka Marie, Adonisova matka Myra nebo Buddhova matka Maya). Souhvězdí Panny se také označuje „dům chleba“. Jeden z překladů této fráze do židovského jazyka je Bethlehém (Betlém). Film zdůrazňuje – „místo na obloze, nikoli na zemi“.

25. prosinec

25. prosinec byl již zmíněn jako společné datum narození z neposkvrněného početí mnoha mytologických postav. Film toto vysvětluje v intencích ročních cyklů Země. Od letního slunovratu dne (na severní polokouli) ubývá a Slunce se jeví jako putující na jih, opisujíce po obloze pomyslné menší oblouky. Starověcí lidé věřili, že krácení dnů a ubývání zásob úrody symbolizuje smrt. Smrt Slunce. 22. prosince však Slunce svou pouť na jih skončí tím, že dosáhne nejnižšího bodu na obloze a zůstane (resp. vrací se do něj) po následující 3 dny. Projekcí pozice Slunce na noční oblohu narazíme na souhvězdí Jižního kříže (angl. Southern Crux). 25. prosince se Slunce posune o 1° na sever, říká film, „v předzvěsti delších dnů, tepla a jara.“

Film tedy dedukuje: „Slunce (bůh) zemřelo na (Jižním) kříži, bylo mrtvé 3 dny (skončilo svou pouť), aby mohlo být vstát (posun o 1° nahoru) z mrtvých a vzkříšeno pro novou pouť.“ Film též vysvětluje, proč vzkříšení Slunce není slaveno až do jarní rovnodennosti (což je doba přibližně velikonoc) – v den jarní rovnodennosti Slunce přemůže „zlou“ noc a dnů (světla) bude přibývat.

Dvanáct učedníků

Film tvrdí, že 12 učedníků (žáků, pokračovatelů, apoštolů…) představuje 12 souhvězdí zvěrokruhu, kterými bůh (v alegorii Slunce) prochází. Také zmiňuje, že číslo 12 se v bibli objevuje poměrně běžně (12 izraelských kmenů, 12 izraelských soudců, 12 izraelských králů, 12 izraelských princezen, 12 potomků rodičů Josefa, 12 velkých patriarchů, 12 proroků, 12 let Ježíše, kdy začal svou pouť). Film doslova tvrdí: „tento text má víc co dělat s astrologií než s čímkoli jiným.“

Kříž zvěrokruhu

V této části film prohlašuje, že křesťanský kříž s kruhem okolo je pohanský[18][19] relikt středu zvěrokruhu[20], jehož úsečky (trámy kříže) protínají rok slunovraty a rovnodennostmi[21] a kruh symbolizuje koloběh Slunce jakožto dráhu, kterou v průběhu roku prochází, navštěvujíce tak všechny měsíce (potažmo souhvězdí na obloze).[22][19] Podle filmu, „figurativní život Slunce není jenom pomůcka ke sledování pohybu Slunce,“ ale pohanský spirituální symbol.[23] Film ukazuje, že Ježíš, zobrazený v raném okultním umění, je vždy vypodoben s křížem ve svatozáři za jeho hlavou.[23]

Film tuto a předchozí části shrnuje několika citacemi z bible, z nichž tvoří koherentní text dávající smysl z náboženského i astronomického úhlu pohledu: „Neboť Ježíš je Slunce. Syn Boha (pozn.: v angličtině jsou ‚syn‘ a ‚Slunce‘ homonyma), Světlo Světa[24]. Spasitel, který vstal[25] a přijde znovu[26], jako to dělá každé ráno (když Slunce vstává). Sláva boha[27], který nás brání před skutky temna (soumrakem/nocí)[28], neboť se každé ráno zrodí[29], a může být viděn chodit v oblacích[30] v nebeských výšinách[31], se svou trnovou korunou[32] (kterou podle autora filmu je symbolem slunečních paprsků).“

„Věk“ Ryb
Tato část filmu pracuje s termínem „věk“, který je četně odkazován v bibli. Definuje ho na základě jevu precese zemské osy – jako velmi pomalému krouživému pohybu zemské osy vůči okolnímu vesmíru, který opíše plný úhel každých 25 765 let (tzv. Velký rok, později Platónský rok). V intencích starověké astrologie by se dalo shrnout tak, že každých přibližně 2150 let (1/12 této periody) na den jarní rovnodennosti vstalo Slunce z jiného znamení/souhvězdí (2147 př. n. l. až 1 n. l. to bylo souhvězdí Berana, od 1 až 2148 souhvězdí Ryb (v tomto věku se nalézáme nyní) a poté souhvězdí Vodnáře). Podle filmu o precesi zemské osy věděli starověcí Egypťané „a kultury dlouho před nimi.“
Jako příklad citace souhvězdí Býka v bibli film uvádí úryvek ze Starého zákona, kdy Mojžíš sestoupil z hory a viděl své lidi uctívat zlaté tele. Jako prolínání souhvězdí Býka do jiného náboženství pak film uvádí zabití býka bohem Mithra.
Ztělesnění souhvězdí Ryb je podle filmu možno v bibli najít v mnoha případech: například zázrakem, kdy Ježíš nasytil hladový dav lidí chlebem a dvěma rybami, či skutečnost, že někteří z jeho následovatelů byli rybáři. Za jeden ze symbolů křesťanství se pokládá symbol ryby a film tvrdí, že původ tohoto symbolu je pohanský.

K Vodnáři si vybírá jeden citát z bible, ve kterém Ježíš říká: „Budu s Vámi i na konci světa.“ Film tvrdí, že správný překlad je: „Budu s Vámi i na konci věku,“ což má znamenat toliko to, že Ježíš bude ty, kdo v jeho víru věří, následovat i poté, co Slunce bude v den jarní rovnodennosti vycházet v místech souhvězdí Vodnáře.


Křesťansko-židovské náboženství

Podobně skeptický pohled má film i na Potopu světa, u které tvrdí, že je citována v mnoha starověkých textech a pochází z pramenů Epos o Gilgamešovi z doby 2600 před Kristem.
Rytiny na chrámu v Luxoru

Na základě těchto příkladů film zpochybňuje i bibli jako takovou: nazývá ji literárně-astrologickým hybridem a nachází několik o mnoho století starších pramenů (například hieroglyfy na svatyni v Luxoru či knihu mrtvých[33], odkud jsou podle autorů přepsána mj. biblická přikázání) a uvádí desítky citací, které podle autorů filmu bible z těchto pramenů převzala. V rámci přejímání a adaptace ze starších pramenů film uvádí příklad obsažený v bibli samotné – a jmenuje četné společné prvky mezi postavou Josefa ze Starého zákona a Ježíše ze Zákona nového.

Ze závěrů, předložených v první části, se film staví k velmi skepticky k existenci Ježíše Krista coby skutečné historické postavy i opodstatnění křesťanství jako takového a naznačuje, že starověké egyptské náboženství pravděpodobně tvořilo základ křesťansko-židovské náboženské koncepce. Místo svého explicitního závěru autoři citují výrok Thomase Paina z konce 18. století:
„ Křesťanské náboženství je parodie na uctívání boha slunce, do kterého namísto něj vtělili Krista, a vzdávali mu úctu, původně vzdávanou slunci. “

Text napsal Thomas Paine, já mám na svědomí drobnou modifikaci, která rozhodně není poslední :-)